Devět vinařů, čtyři vinařské oblasti a jedenáct sezon počasí. Co už o ročníku 2026 víme, proč někdo na konci srpna dávno sklízel a jiný ještě čekal, a jak se všechno to horko, sucho a načasování může jednou propsat do sklenky.
V pátek 28. srpna jako by na Moravě a v Čechách neprobíhal jeden ročník, ale několik různých sklizní současně.
Karel Novotný už mluvil o Chardonnay, Pinotu Noir a Pinotu Blanc pro šumivá vína a o Muškátu, u kterého bylo potřeba hlídat rostoucí pH. Štěpán Maňák měl ve sklepě Irsai Oliver, Solaris a Muškát. Kamil Prokeš popisoval začátek vinobraní zhruba o dva týdny dřív než obvykle a Vinné sklepy Kutná Hora byly v plné ruční kampani.
Jaroslav Springer ale ještě nesklízel. Čekal, až se hrozny posunou nejen cukernatostně, ale také fenolicky. Jan Stávek nezačal rovněž a odmítal ročník předčasně soudit. Jistý si byl jen nízkou výlisností.
Kdo z nich měl pravdu?
Pravděpodobně všichni. Každý totiž mluvil o jiném místě, jiné odrůdě, jiném hroznu a jiném víně, které chtěl vyrobit. Základ na sekt potřebuje něco jiného než Pinot Noir určený k delší maceraci. Muškát se nechová jako Frankovka. Kutná Hora nedostala stejné srážky jako Velkopavlovicko.
Posuzovat takový ročník jednou známkou by nedávalo smysl. Užitečnější je zjistit, co se stalo v jednotlivých fázích sezony a jak na to vinaři reagovali.
Ročník 2026 v jedné minutě
- Nejteplejší léto v našem jedenáctiletém čtyřbodovém srovnání, ale ne nejteplejší celé období od dubna do konce srpna.
- Nejméně srážek a nejhorší klimatická vodní bilance v našem srovnání 2016–2026.
- Výrazně víc dnů nad 35 °C než v kterémkoli porovnávaném roce.
- Na jižní Moravě často malé bobule, nízká výlisnost a slabší výnos; v Kutné Hoře podstatně víc vody.
- U bílých a šumivých vín závod o kyselinu a přiměřený alkohol.
- U červených vín největší shoda na vysokém potenciálu, avšak nikoli ještě záruka velkého vína.
Jak ročník číst bez věštění
Ročník je sada podmínek, ve kterých réva rostla, kvetla, vytvořila bobule a nechala je dozrát. Do výsledku pak vstoupí půda, poloha, věk a kondice keřů, odrůda, množství hroznů, práce s listovou stěnou, případná závlaha a rozhodnutí o sklizni. Ve sklepě přibude lisování, extrakce, fermentace, kyslík a čas.
Praktická rovnice proto vypadá spíš takto:
počasí × fáze révy × místo × rozhodnutí vinaře = hrozen
a teprve potom:
hrozen × sklep × čas = víno
Když řekneme jen horký ročník, ztratíme polovinu příběhu. Réva reaguje jinak na teplo v dubnu, při kvetení nebo těsně před sklizní. Stejných 30 milimetrů vody může být pomalý déšť, který se vsákne, nebo bouřka, která z velké části odteče. Průměrná teplota může skrýt rozdíl mezi rovnoměrně teplou sezonou a několika prudkými vlnami veder.
Proto jsme rok 2026 porovnali s ročníky 2016–2025 ve stejných časových oknech a ve čtyřech reprezentativních bodech: na Kutnohorsku, Znojemsku, Velkopavlovicku a Slovácku/Kyjovsku. Použili jsme konzistentní reanalýzu ERA5, tedy modelové spojení měření a fyzikálního modelu počasí. Není to teploměr v konkrétní trati. Síť má zhruba 25 kilometrů a čísla jsou vhodná pro srovnání sezon, ne pro rozhodování, zda v úterý sklidit jeden řádek Ryzlinku.
Data končí 28. srpna, aby byl rok 2026 porovnaný se všemi předchozími roky stejně. Vinařské zprávy jsou aktuální do 1. září.
Co říkají čísla: 2026 nebyl jen další teplý rok
Od 1. dubna do 28. srpna dosáhla průměrná teplota čtyř oblastí 18,45 °C. To je třetí nejvyšší hodnota z jedenácti ročníků. Rok 2018 byl o celý stupeň teplejší a 2024 prakticky shodný.
Samotná teplota však výjimečnost sezony nevystihuje.
Ve stejném období spadlo v průměru jen 207 milimetrů srážek, nejméně z celé řady. Rozdíl mezi srážkami a referenčním výparem činil minus 477 milimetrů, opět nejhorší hodnota. A zatímco v roce 2018 připadal na jeden reprezentativní bod v průměru zhruba půlden s maximem alespoň 35 °C, v roce 2026 to bylo téměř deset dnů. Tropických dnů nad 30 °C bylo v průměru 29.
| Rok | Teplota | Srážky | Bilance srážky − ET0 | Dny ≥ 35 °C |
|---|---|---|---|---|
| 2016 | 16,88 °C | 321 mm | −234 mm | 0,5 |
| 2017 | 17,53 °C | 275 mm | −333 mm | 1,2 |
| 2018 | 19,49 °C | 213 mm | −443 mm | 0,5 |
| 2019 | 17,69 °C | 306 mm | −281 mm | 1,2 |
| 2020 | 16,60 °C | 401 mm | −160 mm | 0,0 |
| 2021 | 16,08 °C | 418 mm | −130 mm | 0,0 |
| 2022 | 17,67 °C | 360 mm | −240 mm | 2,2 |
| 2023 | 17,03 °C | 370 mm | −193 mm | 0,2 |
| 2024 | 18,47 °C | 372 mm | −219 mm | 0,0 |
| 2025 | 17,14 °C | 256 mm | −344 mm | 1,0 |
| 2026 | 18,45 °C | 207 mm | −477 mm | 9,8 |
ČHMÚ ukazuje stejný směr jiným měřítkem. Jihomoravský kraj dostal v dubnu jen 21 % normálu srážek 1991–2020, v červnu 55 % a v červenci 51 %. Červen byl o 2,8 °C a červenec o 1,4 °C teplejší než normál. Hodnoty roku 2026 jsou zatím předběžné a po uzavření roku se budou přepočítávat.
Nejbližším příbuzným je 2018, alespoň v celkovém obrazu tepla a sucha. Od dubna byl ještě teplejší, v síťových datech však měl mnohem méně špiček nad 35 °C. Rok 2024 vykazuje téměř stejnou průměrnou teplotu, ale dostal o 165 milimetrů více vody. Rok 2025 byl chladnější a méně suchý. Navíc poskytl 94 994 tun hroznů při výnosu 5,98 t/ha, zatímco slabý rok 2024 jen 69 279 tun a 4,32 t/ha.
Karel Novotný proto letošní množství vztahoval spíše k roku 2024 než k výnosově bohatému roku 2025. Jaroslav Springer zase čekal kvalitu podobnou roku 2024. Obojí může být pravda. Jeden mluví o množství vlastních hroznů, druhý o jejich potenciálu; tabulka popisuje počasí ve čtyřech velkých oblastech.
InterSucho označilo léto 2026 v Brně za nejteplejší od začátku tamní řady v roce 1800. Ani to není v rozporu s třetím místem v tabulce: Brno je jediná lokalita a léto znamená jiné časové okno. Když i v našem datasetu vezmeme pouze 1. červen až 28. srpen, je rok 2026 nejteplejší z celé jedenáctileté řady.
Ročník 2026 zkrátka nemá jednoho dvojníka. Jeho podpis tvoří horké léto, nejhlubší vodní deficit v našem srovnání, mimořádné teplotní špičky a velké rozdíly mezi místy. Co to znamenalo pro hrozny, ukážou až jednotlivé fáze sezony.
Sezona po fázích révy
Přesné datum rašení, kvetení nebo zaměkání se liší odrůdou a polohou.
1. Zima: žádná prázdná nádrž, ale slabý polštář nevydržel
Od listopadu 2025 do konce března 2026 spadlo ve čtyřech bodech průměrně 181 milimetrů. V naší jedenáctileté řadě to není extrémní minimum. Ročník proto nezačal jednoduchým příběhem že už v zimě nebyla vůbec žádná voda.
Jenže zimní srážka není totéž co voda dostupná keři v červenci. Rozhoduje půda, hloubka kořenů, průběh zimy i to, jak rychle začne voda na jaře mizet. A právě jaro zásobu rychle ztenčilo.
2. Rašení a jarní růst: první skutečný deficit
Od 1. dubna do 15. května spadlo jen 35,9 milimetru, což je nejméně ze všech ročníků 2016–2026. Klimatická vodní bilance byla rovněž nejhorší. Přitom průměrná teplota nebyla rekordní; rok 2026 byl v tomto okně až čtvrtý nejteplejší.
Prvním problémem tedy nebylo rekordní vedro, ale nedostatek průběžně doplňované vody ve chvíli, kdy réva budovala letorosty a listovou plochu. Stejný úhrn přitom lépe zvládne starší hluboce zakořeněný keř v půdě, která vodu drží, než mladá výsadba na lehkém, rychle vysychajícím místě.
3. Kvetení a nasazení: teplo ve chvíli, kdy se skládá výnos
Od poloviny května do konce června přišel druhý nejteplejší a druhý nejsušší úsek naší řady. Průměrná teplota se blížila 20 °C, tropických dnů bylo přes jedenáct a dnů nad 35 °C průměrně čtyři. Vodní bilance byla druhá nejhorší.
Výnos révy začíná už v pupenech předchozího roku a pokračuje počtem květů, nasazených bobulí, semen a jejich růstem. Teplo a voda kolem rašení a kvetení mohou měnit počet i velikost bobulí; jednotlivé složky výnosu se navíc částečně kompenzují.
Proto nelze říct, že každý malý hrozen roku 2026 vznikl během jednoho horkého týdne. Lze ale říct, že réva pro tvorbu letošní úrody dostala mimořádně tvrdou kombinaci tepla a vody.
4. Červenec: bobule rostou, Morava a Kutná Hora se rozcházejí
V červenci se bobule stále zvětšují. Rok 2026 byl v tomto okně třetí nejteplejší a třetí nejsušší z porovnávaných sezon. Celorepublikové shrnutí se ovšem při pohledu na srážky začíná rozpadat.
Reprezentativní bod na Kutnohorsku dostal za celé období od dubna do 28. srpna téměř 320 milimetrů srážek. Velkopavlovicko jen 154, Znojemsko a Slovácko/Kyjovsko kolem 178 milimetrů. Rozdíl klimatické vodní bilance mezi Kutnohorskem a Velkopavlovickem překročil 250 milimetrů.
Soňa Podholová z Vinných sklepů Kutná Hora popsala tři červencové přívalové deště jako zásah, který místní vinice zachránil. Současně upozornila na lehké poškození některých odrůd sluncem. Při sklizni proto třídí a lisují nižšími tlaky.
Na jižní Moravě tak červenec mohl dál zmenšovat bobule, zatímco Kutnohorsku daly lokální deště úplně jinou výchozí pozici.
5. Srpen: závod mezi cukrem, kyselinou a slupkou
Od 1. do 28. srpna dosáhla průměrná teplota 23,05 °C. Tento srpnový úsek byl v našem srovnání druhý nejteplejší, měl nejhorší vodní bilanci a nejvíce dnů nad 35 °C.
Po zaměkání bobulí začnou hrozny výrazněji hromadit cukr a odbourávat kyseliny; u modrých odrůd se vyvíjí barva a další fenolické látky. Tyto procesy neběží jedním tempem.Vyšší teploty podporují úbytek kyseliny jablečné, ale odrůdy se v rychlosti jejího odbourávání liší.
Proto může mít vinař během horkého srpna hrozen s rychle rostoucí cukernatostí, ale ještě ne takovou chutí slupek a semen, jakou potřebuje pro červené víno. Anebo aromatický bílý hrozen, u kterého už další čekání přidá víc budoucího alkoholu než komplexity a současně vezme svěžest.
Jiří Salay i Martin Zůl popsali stejný problém: cukry a celkové zrání se pohybují rychle, zatímco kyseliny padají; rozhodne přesně trefený termín sklizně. Jiří Salay u bílých zdůraznil rovnováhu vyzrálosti, alkoholu a kyseliny, Martin Zůl viděl nejslibněji modré odrůdy.
Ani horko neurčuje rychlost zrání bez omezení. Experiment na Sémillonu během čtrnáctidenní epizody nad 40 °C ukázal zpomalení dozrávání, scvrkávání bobulí a úžeh. Šlo o jinou odrůdu a Austrálii, nikoli o model Moravy 2026. Studie přesto připomíná hranici, za níž už teplo révu nepohání, ale brzdí.
Malá bobule není medaile
Sedm z devíti oslovených vinařů výslovně mluvilo o malých bobulích, nižším výnosu nebo nízké výlisnosti. Karel Novotný se u dosavadního zpracování pohyboval kolem 70 % a od kolegů slyšel i údaj kolem 61 %. Jaroslav Springer odhadoval kolem 50 %, místy méně, proti více než 75 % v minulém roce. Jakub Smrčka u Thayi uváděl výlisnost zhruba 50 % proti obvyklým 65 % a výnos vinic o 50 až 60 % pod jejich průměrem.
Výlisnost říká zjednodušeně, kolik moštu vinař získá z určité hmotnosti hroznů. Když jsou bobule malé a mají vysoký podíl slupky a semen, litr vína vyžaduje víc hroznů. To bolí ekonomicky ještě dřív, než se začne mluvit o kvalitě.
U modrých odrůd může větší poměr slupek k moštu nabídnout více barvy, tříslovin a dalších látek, které vinař při maceraci získává. Odtud pochází naděje na koncentrovaná červená.
Jenže mezi slovy nabídnout a zaručit je dlouhá štreka.
Příliš stresovaný nebo spálený hrozen není automaticky lepší. Hodně slupky může znamenat také příliš mnoho tvrdé třísloviny. Vinař musí ochutnat semena a slupky, rozhodnout o odstopkování, délce a teplotě macerace i síle extrakce. Malá bobule dává větší potenciál něco vytáhnout; neříká, kolik toho má být.
Ani vědecká data nepodporují rovnici že čím větší sucho, tím lepší víno. Meta-analýza přibližně 1 400 opakování ze 41 vinohradnických pokusů ukázala s rostoucím vodním stresem pokles výnosu a vegetativního růstu. Změny cukrů a kyselin však nebyly lineární a závisely na úrovni stresu.
Malé bobule tedy mohou být příležitostí pro určité styly vína, samy o sobě však nejsou známkou kvality.
Kde se vinaři shodují a kde ne
Odpovědi devíti vinařů nejsou reprezentativním průzkumem republiky. Vedle nízkého množství se v nich však vrací ještě jeden nápadný motiv: Springer, Salay, Podholová i Smrčka popisovali hrozny jako velmi zdravé. Springer uvedl jediný postřik za sezonu, ale připomněl i to, že zdravý hrozen na konci srpna ještě není hotové víno. Sklizeň může zkomplikovat hmyz, těkavé kyseliny nebo změna počasí.
Jejich rozhodnutí se rozcházejí podle zamýšleného vína. Novotný, Prokeš a Podholová zdůrazňovali u bílých a šumivých vín včasný sběr kvůli kyselině a přiměřenému alkoholu. Smrčka varoval před příliš vysokou cukernatostí. Springer naopak u červených stále čekal na chuť slupek a semen, nikoli pouze na další cukr.
Neshoda se objevila i u sektů. Část vinařů podle Smrčky považovala ročník pro šumivá vína za problematický, zatímco on hodnotil svou sklizenou surovinu jako výbornou. Nejde nutně o spor, kdo ročníku rozumí lépe. Každý pracuje s jinou odrůdou, polohou, datem sběru a analytikou moštu.
Největší shoda panuje u červených. Novotný, Prokeš, Salay a Zůl je označili za nejslibnější část ročníku. Malé zdravé bobule mohou nabídnout hodně barvy a struktury. Pořád však platí Springerova podmínka: vedle cukru musí dozrát i slupky a semena.
Co může ročník 2026 dát do lahve
Šumivá vína: ročník, o kterém se bude hádat
Základ na sekt se zpravidla sklízí dřív než hrozny pro plné tiché víno. Cílem není maximální cukernatost, ale kyselina, nižší budoucí alkohol a čistota. V horkém roce se sklizňové okno rychle zavírá.
Novotný proto mluvil o časném sběru burgundských odrůd, Prokeš o rychlé sklizni suroviny pro bubliny. Jakub Smrčka už na začátku září zpracovával základní vína pro sekty a vlastní surovinu hodnotil jako výbornou, i navzdory tomu, že podle něj část vinařů ročník 2026 pro sekty odmítá.
Sekt 2026 proto nebude jedna kategorie. Rozhodne místo, odrůda, datum sběru a analytika moštu. Tam, kde voda a kyselina vydržely, mohou vzniknout výborné základy. Kdo sklizňové okno minul, dostal do sklepa jiný materiál.
Bílá vína: mezi svěžestí a objemem
U bílých bude ročník čitelný hlavně v rovnováze kyseliny a alkoholu. Včas sklizené zdravé hrozny mohou dát přesná, ovocná vína; pozdější sběr může vést k plnějšímu a krémovějšímu stylu.
Extrakt ovšem není automatická pochvala. Koncentrované bílé bez kyseliny může být široké a unavené. Velmi časně sklizené víno může mít kyseliny dost, ale postrádat aromatickou nebo chuťovou zralost. Rozhodne, zda vinař věděl, jaké víno chce, a sklidil pro něj správný hrozen.
Červená vína: největší potenciál, ještě ne hotový výsledek
U červených je očekávání nejvyšší. Zdravé modré hrozny, malé bobule a teplé dozrávání mohou dát barvu, tříslovinu, zralé ovoce a strukturu. Pozdější odrůdy zároveň mohly dostat čas k fenolické zralosti.
Velké červené ale nevznikne tím, že se vinař pokusí z malé bobule vyždímat úplně všechno. Pokud je poměr slupek k moštu vysoký, může být naopak zapotřebí citlivější extrakce. Rozhodnutí ve sklepě bude stejně důležité jako počasí, které hrozen přineslo.
Rok 2026 může dát mimořádná červená i tvrdá, alkoholická vína. Obojí je v tuto chvíli možné. Optimismus vinařů stojí na kvalitě vstupní suroviny, ne na jistotě výsledku.
Co hledat, až se objeví na etiketě 2026
Ročník na etiketě bude jen začátek rozhovoru. U vín 2026 se vyplatí položit pět dalších otázek.
- Odkud víno je? Kutná Hora a suchá část Velkopavlovicka nezažily totéž. Obec a trať budou důležitější než celostátní pověst ročníku.
- Kdy se sklízelo a pro jaký styl? Časný sběr může být správný pro sekt nebo lehké bílé, pozdější pro fenolicky zralé červené. Samotné datum bez cíle nic nevyřeší.
- Kolik má alkohol a jak drží kyselina? U bílých hledejte rovnováhu. Vysoký alkohol není automatická vada, ale nesmí víno přebít.
- Jak působí extrakce červeného? Malé bobule mohou dát hodně struktury. Dobré víno ji unese ovocem, kyselinou a objemem; špatně vedená extrakce nechá jen sucho a tvrdost.
- Jaký styl dělá vinař běžně? V extrémním roce je rukopis producenta ještě důležitější. Někdo reaguje velmi časným sběrem, jiný čekáním, někdo šetrnějším lisováním nebo kratší macerací.
Předběžně je ročník 2026 ekonomicky tvrdý, vinařsky rychlý a místně velmi nerovný. První mladá bílá ukážou, kdo udržel kyselinu a alkohol v rovnováze. U sektů bude důležité, kde a kdy se podařilo sklidit základ. Na vážnější červená si počkáme déle: teprve z lahve poznáme, zda se malé zdravé bobule proměnily ve strukturu a délku, nebo v přehnaný alkohol a hrubou tříslovinu.
Zdroje:
Vlastní výpočet Winefreaku z konzistentní reanalýzy ERA5 pro čtyři reprezentativní body
Model a jeho omezení popisuje Open-Meteo Historical Weather API.
Vlastní výpočet Winefreaku z ERA5 po shodných kalendářních oknech pro ročníky 2016–2026, stav k 28. 8. 2026.
Vlastní výpočet Winefreaku z ERA5: Kutnohorsko, Znojemsko, Velkopavlovicko a Slovácko/Kyjovsko, 1. 4.–28. 8. 2026.
ČHMÚ: Územní teplota a srážky, předběžná krajská data roku 2026 proti normálu 1991–2020.
MZe: Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno 2026, tabulka 4, zdroj ČSÚ.
Uriarte et al. (2023), Management of water status in vineyards: meta-analysis of its effects on yield and grape composition.
Frioni et al. (2023), Identifying the best parameters to determine genotype capability to retain adequate malic acid at harvest and in final wines.
Markus Keller (2024), Yield formation and grape composition: more than meets the eye.
Greer & Weedon (2013), The impact of high temperatures on Vitis vinifera cv. Semillon grapevine performance and berry ripening.
Karel Novotný, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Jaroslav Springer, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Jan Stávek, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Štěpán Maňák, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Kamil Prokeš, dvě zprávy Winefreaku z 28. 8. 2026
Jiří Salay, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Soňa Podholová, Vinné sklepy Kutná Hora, zpráva Winefreaku z 28. 8. 2026
Jakub Smrčka, Vinařství Thaya, zpráva Winefreaku z 1. 9. 2026
Martin Zůl, Vinařství Ywayini, zpráva Winefreaku z 1. 9. 2026;
InterSucho, aktualita k létu 2026 v Brně; srovnávací část dopočítána ze stejného datasetu ERA5 jako hlavní tabulka.
Napsat komentář